2. neděle adventní

Vyrovnejte cesty

Poušť je místem vyprahlosti, chybění podstatného. Písmo nás vybízí k tomu, abychom z této vyprahlosti našli cestu ven. Neříká, co konkrétně dělat, nechává to na nás. Každý z nás asi tuší, co má ve svém životě srovnat, napravit, vyrovnat. Písmo neslibuje, že se naše poušť změní v oázu, a už nikdy nebudeme cítit vyprahlost, opuštěnost, nesmyslnost. Vnější podmínky svého života moc změnit nemůžeme, poušť kolem nás může i nadále být pouští. Narovnáme-li však v poušti své cesty, a budeme-li se snažit žít dobře, čestně a spravedlivě, můžeme pochopit hlas, který volá na poušti, který volá konkrétně nás.