Apoštolové Petr a Pavel jsou znameními jednoty církve. Petr jako Skála, na níž církev stojí, Pavel jako dělník poslání, které církev naplňuje. Obojí je v životě křesťana třeba: mít jistotu v Ježíši a otvírat církev pro lidi, s nimiž se spojují naše životy. Buďme stabilní, aktivní a třeba začneme být také přitažliví.
Ježíš pokládá svým učedníkům velmi osobní otázku, když se ptá, za koho ho pokládají lidé, a za koho ho pokládají jeho učedníci. Za učedníky promluví Petr a bez podrobnějšího vysvětlování odpoví: za Božího Mesiáše. Ježíšova reakce na Petrovu odpověď je překvapivá, neřekne nic ve smyslu: pojďte mě oslavovat, přinášet dary, ale promluví o tom, že bude...
Tajemství Boží Trojice zůstává tajemstvím, a to i přesto, že Bůh ze své skrytosti vystupuje v různých situacích našeho života, kdy "najednou" poznáme, že je s námi a že je nám blízký.
V sobotu (31. 5.) proběhla v ČR první katolická konference pro ženy na téma Místo ženy v církvi. Na setkání jsem jela s otázkou, jaké ženy na tento typ akce asi přijedou. Budou to tridentské obhájkyně žen v domácnosti, nebo militantní bojovnice za kněžské svěcení žen?
Lásku nelze pojímat teoreticky. Je to stejné jako s mořem, dokud ho neochutnáme, nebudeme vědět, jak je slané. Pokud nezačneme milovat, nepochopíme Ježíšovu oběť, nepochopíme jeho lásku.
Když se loučíme s někým, s kým se máme rádi, tak si předáváme, co nás může i nadále spojovat. Ježíš to dělá stejně. Jeho dárky a vzpomínky jsou však trvalejší: láska, pokoj, radost. A jsou cennější také proto, že pokud je rozdáváme druhým, zase se k nám vrací, a Ježíše nám zpřítomňují. Abychom na to nebyli úplně sami, tak...
Ježíš, když byl zrazen Jidášem, dal jasné poselství: ty, které nám Bůh svěřil, máme milovat, ať se nám děje cokoliv.
