O nás
Jsme sestry, řeholnice, které svůj život daly, zasvětily Bohu. Jsme dominikánky, protože na cestě k Bohu následujeme našeho zakladatele, svatého Dominika Guzmána.
K našemu životu neodmyslitelně patří liturgie, modlitba, společný život, zachovávání slibů čistoty, chudoby a poslušnosti, studium a služba. Modlitba je neodmyslitelnou součástí života každého křesťana, buduje osobní vztah k Bohu a potažmo i vztah k lidem. Dominikánskou modlitbu tvoří liturgie, osobní modlitba, růženec a lectio divina.
Společenství se rodí z Boží lásky, která je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého (srov. Řím 5, 5). Společný život je jedním z důležitých prvků našeho dominikánského života. Společenství tvoří jednotlivé sestry, které jsou do něho povolány Bohem. Má lidský rozměr vztahů, originálních osobností, talentů, stejně jako chyb a selhání. To vše ale přesahuje Boží láska, která nás do společenství povolala. Společenství má svůj střed ve společné modlitbě (liturgii), která je zdrojem jeho života i hybnou silou naší služby.
Naše společenství roste skrze vzájemné porozumění a vědomí, že každá z nás má své vlastní povolání. Duch svatý dává každé z nás zvláštní dary, které mají být k dispozici všem.
Do plnosti společenství vstupujeme složením slibů poslušnosti, chudoby a čistoty. Slibujeme je Bohu podle Stanov.
Důležitým rysem naší spirituality je hledání Boha, touha po Pravdě. Víme, že skutečná moudrost je dar a Bůh ho může dát nezávisle na lidském úsilí. Zároveň však člověku dává schopnost vzdělávat se, chápat, žasnout. Radujeme se ze všech cest, které našemu poznávání otevírá. Toužíme po tom, aby se s Ním mohli radovat všichni, které na svých cestách potkáváme – proto je naše studium zaměřeno i k tomu, abychom uměly předat radostnou zvěst druhým.
Čím se řídíme?
Hesly
Laudare, Benedicere, Praedicare (Chválit, žehnat, kázat);
Veritas (Pravda);
Contemplari et Contemplata Aliis Tradere (Rozjímané předávat dál).
Co děláme?
Kážeme. Životem, slovem, nahlas i mlčky, všem. Především svým zasvěcením, životem modlitby, oběti a osobním svědectvím víry, a zároveň apoštolátem spočívajícím ve výchově, vyučování, charitativní službě či rozličných pracích ve farnostech a církevních institucích. Snažíme se být blízko lidem, naslouchat jim a být svědky Naděje, kterou všichni máme v Bohu.
Kde jsme?
V Bojkovicích, Brně, Jablonném v Podještědí, v Olomouci, Plzni, Praze a Střelicích u Brna. A také na facebooku a na www.dominikanky.cz.
Patříme do dominikánské rodiny neboli do Kazatelského řádu (Ordo Praedicatorum). Naši dominikánskou rodinu tvoří tři základní větve. První větví Kazatelského řádu jsou bratři kazatelé. Druhou větví jsou kontemplativní sestry mnišky. Třetí řád zahrnuje různá sdružení laiků (či kněží a jáhnů), kteří svůj život chtějí žít v dominikánské spiritualitě a nesou název Laická sdružení sv. Dominika. Jiným zasvěceným společenstvím je pak naše kongregace - Česká kongregace sester dominikánek, sekulární instituty, Sdružení kněží a jáhnů sv. Dominika. Naše dominikánská rodina vydává měsíčník OPusculum.
Česká kongregace sester dominikánek spolupracuje s ostatními dominikánskými kongregacemi prostřednictvím mezinárodního sdružení Dominican Sisters International.
Ze svědectví jedné z kandidátek:
„Dlouhé bílé šaty a dlouhý černý závoj, co víc o nich říct? Nebudu se tajit tím, že jsem si dříve myslela, že řeholní sestry jsou nespolečenské, všechny stejné, moc toho nenaspí, pořád se jen modlí a neumí používat expresivní výrazy. Nedokázala jsem si představit, že bych takovým životem byla schopna žít, a hlavně že bych tak někdy chtěla žít. Když jsem se však s nimi začala potkávat častěji, poznávala jsem, jak moc jsem se mýlila. Pochopila jsem hlavně to, že sestry jsou vlastně úplně normální lidi. Moc se mi líbí, že všechny jsou velice ochotné věnovat svůj čas druhým. I když mají hodně práce a už dlouho neodpočívaly, jsou ochotné vyslechnout druhého a také mu poradit a pomoct. Nejen že jsou pro druhé otevřené, ale samy mají o druhé lidi zájem. Líbí se mi, že i když je každý jiný, je tu něco, co všechny navzájem spojuje. Je to ten Někdo.“
