Bůh se nám v dnešním úryvku Janova evangelia představuje jako Slovo a jako světlo, které prozařuje temnotu. On nechce být jen předmětem teorie, ale je živým Bohem připraveným a ochotným k dialogu. Nechce "přebývat" pouze v našich představách, ale chce, abychom ho zakoušeli svými smysly, abychom se mu otvírali ve svém lidství.
Ve světle západu se rodí nový začátek. Když se starý rok pomalu ukládá k odpočinku, obloha se barví do teplých odstínů a připomíná nám, že každý konec je zároveň pozvánkou k něčemu novému. V tichu mezi tím, co bylo, a tím, co teprve přijde, nacházíme prostor pro naději, odvahu a nové sny.
Josef a Maria žili ze své lásky, která byla zdrojem vzájemného pochopení. Když se Maria nechala oslovit Bohem a přijala jeho plán, bylo přirozené, že tento plán přijal také Josef. Jejich víra v Boha a vzájemná důvěra byly silnější než předpisy zákona a vnější zvyklosti, a proto se neztratili sami sobě, ale zůstali otevřeni tomu, co přinese jejich...
Nabízíme prostor k hledání povolání:
Ježíš v dnešním úryvku evangelia připomíná dny Noemovy a upozorňuje na lidskou netečnost vůči znamením.
V rytmu všedních dnů se snadno zamotáme do povinností, shonu, hluku i vlastní únavy. A přitom tolik toužíme po zastavení a nadechnutí. Advent nám každoročně nabízí šanci zpomalit, nadechnout se a znovu se zorientovat v tom, kam vlastně jdeme.
Pochybnosti a pochybování jsou běžnou součástí našeho života. Často se stávají hybnou silou studia, práce a také víry. Z pochybností může vyrůst jistota, třeba jen pro určitou chvíli, která vytvoří pevný základ pro další rozhodnutí.
Naše nejstarší spolusestra - sestra Slavomíra - slaví 95 let od svého narození.
