V rytmu všedních dnů se snadno zamotáme do povinností, shonu, hluku i vlastní únavy. A přitom tolik toužíme po zastavení a nadechnutí. Advent nám každoročně nabízí šanci zpomalit, nadechnout se a znovu se zorientovat v tom, kam vlastně jdeme.
Pochybnosti a pochybování jsou běžnou součástí našeho života. Často se stávají hybnou silou studia, práce a také víry. Z pochybností může vyrůst jistota, třeba jen pro určitou chvíli, která vytvoří pevný základ pro další rozhodnutí.
Naše nejstarší spolusestra - sestra Slavomíra - slaví 95 let od svého narození.
Přijdou dny, kdy bude vše rozbořeno… Ježíš nás nechce strašit. Připomíná nám, že lidský život je spojen s nejistotou a nebezpečím. Nemůžeme svou důvěru opírat o žádnou věc, dokonce ani o přesvědčení o věčnosti chrámu. Během chvíle může vše pominout. Temnota může pohltit vše, co nám dávalo smysl, radost, lásku.
Ježíšova výzva: "Nedělejte z mého domu tržnici", doprovázená silnou emoční reakcí, je překvapující, možná až nepochopitelná. Proč takový křik a rozruch? Odpověď je prostá: Ježíšovi jde o podstatu – o víru v jeho Otce. Nejde mu o obřadnost, která brání vztahu s Otcem a směňuje "něco za něco". Pokusme se o život víry ve společenství s Otcem.
"Bůh neučinil smrt a nelibuje si, když hynou živí" (Kniha moudrosti 1,13).
Zkusme si představit, že by každá naše modlitba byla vyslyšena.
