Kongregační den

Každý rok okolo 12. září, kdy si připomínáme výročí vzniku naší kongregace, se setkáváme, abychom společně slavily, děkovaly, modlily se a sdílely. Letos jsme se sešly v Brně kam dorazily zástupkyně všech našich šesti domů – podle možností každé z nás. Téma letošního setkání, Poutníci naděje, je zároveň ústředním motivem jubilejního roku v církvi. Některé sestry přijely už v pátek a zůstaly až do neděle a některé se účastnily jen sobotního dne.

Páteční večer patřil neformálnímu setkávání a sdílení. V sobotu ráno jsme zahájily společnou modlitbou a poté jsme se pustily do programu: sestra Štěpánka připravila krátké zamyšlení k tématu, následovala práce ve skupinkách metodou synodálního sdílení a společná reflexe. Dopolední blok jsme završily slavením mše svaté v komunitní kapli.

Po obědě jsme se pobavily při hravé aktivitě. Každá z nás dostala "poutnický formulář" s asi třiceti tvrzeními a měla za úkol najít sestry, které k nim patří, a získat jejich podpis. Hledaly jsme třeba tu, kdo peče nejlepší štrúdl, kdo má organizační talent, nebo kdo se nikdy neztratil na pouti. Smyslem hry však nebyla jen zábava – připomněla nám, že i jako poutnice na společné cestě je dobré znát své spolupoutnice: vědět, koho mám vedle sebe, a umět se na něj spolehnout. U někoho jsme šly rovnou "najisto", u jiného jsme s úsměvem tipovaly, jaká odpověď se skrývá právě za jeho jménem. Po hře jsme se díky sestrám z Jablonného v Podještědí a jejich fotografiím přenesly na staveniště, kde roste náš nový dům.

Odpoledne byl čas pro setkávání a navštěvy nemocných, kterých v Brně není málo, a velkou radost nám udělala i sestra Slavomíra, která se po pobytu v nemocnici vrátila mezi nás. Den jsme zakončily chválami před Nejsvětější svátostí, společnými nešporami a pro zájemce také malým výletem na nedaleké Petrinum, kde jsme u zahradního krbu opékaly špekáčky.

Nedělní dopoledne mělo být věnováno pouti do Křtin, ale kvůli nepříznivé předpovědi počasí jsme nakonec zvolily bližší cíl – Staré Brno a augustiniánský klášter. I tato změna měla své kouzlo a umožnila nám završit setkání v duchu klidu a vděčnosti.

Celý Kongregační den byl prodchnut tématem Naděje – darem, který každá prožíváme po svém, a přesto nás všechny vede k jediné, nevyčerpatelné Naději v Kristu. Každá z nás je poutnicí naděje, a přejeme si, aby naše naděje nikdy neuhasla, abychom ji mohly předávat dál.