Láskyplná hostitelka cizinců

Nedávno jsem se zatajeným dechem četla knihu Spratek. Šestileté děvčátko, o kterém se tam píše, bylo „totální mimoň“ nebezpečný druhým i sobě, protože prošlo něčím, o čem lidé žijící v normálních podmínkách nemají ani tušení.

 

Přestože se řada lidí snažila pomoct, zdálo se, že děvčátko zůstane v normálním světě cizincem už napořád. Nakonec se ale jedné učitelce velikým osobním nasazením podařilo této mimoňské holčičce otevřít cestu k tomu, aby mohla být v „normálním světě“ doma.

 

Paní Zdislava dělala o několik staletí dříve vlastně totéž. Lidem, které války proměnily v bezdomovce a oni jako cizinci přišli na lemberské panství, dala s nezměrným osobním nasazením možnost najít v okolí nový domov nebo aspoň načerpat naději, že ho najdou jinde.


V jistém smyslu jsme cizinci všichni (Žl 39, 13; 1 Petr 2, 11; Žid 11, 3…) a někteří se v roli „mimoňů“ a cizinců často ocitáme i díky životním okolnostem a/nebo své povaze. V takových chvílích dobře víme, že pomoc druhých má pro naši naději na nalezení domova velikou cenu.

 

Svatá Zdislavo, pomoz prosím, abychom i my – ač sami cizinci a mimoňové – dokázali jiné cizince předáváním pravdivé naděje láskyplně pohostit.

 

SM Krista Chládková OP

 

Česká kongregace sester dominikánek

Veveří 469/27
602 00 Brno
kongregace@dominikanky.cz
Vytvořeno službou Webnode