Rozhovor se sestrou Štěpánkou v časopise "IN"

Sestra Štěpánka v akci

Řádová sestra, co ráda tancuje, skládá básně, píše blog a své zážitky sdílí přes Facebook. Daniela Šenkeříková aneb Sestra Marie Štěpánka je veselá mladá slečna, která se rozhoduje především srdcem. Když jsem se zeptala, proč se ze všech možných řádů rozhodla zrovna pro dominikánky, s úsměvem odpověděla: „To je stejné, jako když se dívka zamiluje. Nedokáže vysvětlit, proč zrovna do tohohle kluka. Prostě to cítí.“

Kdy jsi pocítila, že tě Bůh volá k sobě?

Už asi na střední. Měly jsme se sestrami dominikánkami skvělý vztah, ale já se tenkrát domnívala, že si to Boží volání špatně vykládám. Já – a sestra? To přece ne... Tolik mých kamarádek je přece zbožnějších než já, z těch by byly skvělé sestry. Myslela jsem, že po odchodu ze školy to odezní. Ale neodeznělo. Ty náznaky nepřestaly. Tak jsem si řekla, že Pána Boha trochu vyzkouším. Kupříkladu jsem se jednou zařekla, že když během přímluv v kostele dneska zazní prosba za nová kněžská a řeholní povolání, budu to brát jako znamení. No, jenže zazněla jen přímluva za kněžská povolání. Tak vidíš, Pane Bože, to nebudu brát jako signál, když jen za kněžská, říkala jsem si. Chvíli potom ale kněz dodal, že nemáme v modlitbách myslet jen na kněze, ale i na řeholníky. Tak to neplatí, Pane Bože, to sis tam teď jen tak domyslel, protestovala jsem v duchu. :-) A tak to šlo několik dalších týdnů.

Přečtěte si celý rozhovor v časopise IN

 

 

Česká kongregace sester dominikánek

Veveří 469/27
602 00 Brno
kongregace@dominikanky.cz
Vytvořeno službou Webnode