Sv. Markéta Uherská

Narodila se, aby kralovala, ale stala se služebnicí všech. Byla dcerou Uherského krále Bely IV., který ji ještě před jejím narozením nabídl Bohu jako smírnou oběť za ukončení války s Tatary. Ve třech letech byla Markéta (1242-1271) dána k sestrám dominikánkám. Brzy přijala úkol zástupné oběti za svůj národ mnohem opravdověji než všichni kolem ní. Stala se dominikánkou a se stálým úsměvem vyhledávala a konala služebné práce. Nosila hrubé a záplatované hábity, aby byla chudou s chudými. Přitom měla jak pravá dominikánka velkou touhu po poznání. Naučila se latinsky, četla Bibli a životy svatých, zvláště svých svatých předků. Horlivě se modlila, ač se v jejích životopisech píše spíše o vyprahlosti než o viděních a vytrženích. Celý život trpěla nepochopením ze strany rodiny i spolusester, sužovala ji též občanská válka vyvolaná sporem mezi jejím otcem a nejstarším bratrem. Muselo pro ni být velikou radostí, když se oba usmířili právě u ní, v klášteře na Dunaji. Sv. Markéta zemřela 18. ledna 1270 ve věku 28 let. Brzy začala být uctívána jako patronka Uher.